STrom na prvníM místě
Výsadba v rabátkách stromů se stala velmi oblíbenou. Jsou to často ta jediná místa ve městě, kde je možné něco vysadit a zároveň se nemusíte tahat daleko s konvemi. Když máme záhonek přímo před domem a každý den kolem toho místa chodíme, nejen že je snadné ho kontrolovat a udržovat, ale snadno si i k takovému záhonku vytvoříme vztah. Letničky, trvalky nebo cibuloviny jsou krásným doplňkem těchto míst. Než-li se však pouliční zahradník pustí do osazování, musí mít na paměti jednu věc: Strom je vždy na prvním místě. Jasně, strom, ten je dost robustní na to, aby ho nějaký drobný zahradničení nerozhodilo - říká si často většina zahradníků začátečníků. Pojďme si říct, jak to tedy je.
Zásady - jak na to
- Vyberte si takové rabátko, ve kterém je kolem stromu dost prostoru. Určitě nejsou vhodná rabátka, kde je mříž a prostor pro květiny je naprosto minimální.
- Posbírejte odpadky a psí bobky, to není nic, čím by se strom chtěl živit.
- Nikdy nekopejte hluboko, půdu jen jemně prokypřete do hloubky pár centimetrů. Stromu to pomůže, takže to klidně udělejte i tam, kde nic sázet nebudete. Díky tomu se totiž bude voda dobře vsakovat a ke kořenům se také dostane vzduch.
- Když budete přidávat novou zeminu (což je ve většině případů potřeba), dejte si pozor, abyste ji nepřihrnovali okolo kmene stromu, dejte mu prostor a alespoň 10cm kolem kmene nesypte žádné kamínky, substráty ani mulč. Můžete tak spustit hnilobný proces a strom zahubit, čtěte níže v sekci pro začínající arboristy.
- Vrstvu zeminy nedávejte příliš silnou. Pět centimetrů bude stačit, jinak by tíha zeminy začala poškozovat drobné kořeny, které jsou těsně pod povrchem a strom jimi čerpá většinu živin.
- Sázejte rostliny, které nekoření hluboko - vhodné jsou letničky, cibuloviny a menší trvalky. Nevhodné jsou jakékoliv keříky nebo jiné dřeviny.
- Překvapivě vhodným druhem je keramický trpaslík, který je velmi nenáročný na živiny a zálivku. :-)
Odborná sekce pro začínající arboristy
Strom má dvě poloviny
Nahoře a dole. Nahoře je kmen, větve, listí, ptáci, květy, hrušky a jablka. Dole... tam už jsou jenom kořeny. Někde uprostřed je něco, čemu se říká krček stromu. Sice píšu uprostřed, ale patří do té poloviny spolu s ptáky. A stejně jako ptáci nemají rádi, když jsou zasypaní hlínou nebo štěrkem, krček stromu to má úplně stejně. Mezi sýkorkou a krčkem je však jeden rozdíl. Sýkorka se udusí hned, krček začne pomalu hnít, plesnivět a i když to není vidět hned, cesty živin od kořenů až po listí jsou tím narušeny a strom odumírá.
Kořeny nejsou tak hluboko, jak se zdají
Asi nemáte rádi zvlněné chodníky ve špatně osvětlených cestách v parku? To se nám stromy mstí za to, že nemohou dýchat. Patří k dobrému vychování stromů, že si kořeny schovává hluboko pod povrchem. Mimo naše zvídavé pohledy se tam proplétají s kořeny jiných stromů, vyměňují živiny a bůhví, co se v tom lese pod jehličím ještě děje. A stromům to evidentně prospívá. Jenomže ve městě to mají o něco těžší. Stromy v ulicích jsou nasoukány do omezeného prostoru, aby se jejich kořeny nepropojovaly s našimi datovými kabely, kterými se mi vyměňujeme informace my lidé.
Jediné, z čeho strom čerpá živiny, je tedy to, co spadne do rabátka. Minerální látky čerpá z vody, která do něj steče. Živiny a voda se však nedostanou úplně hluboko, udusaná půda není tak propustná, a tak se pro ně strom natahuje. Z kořenů, které rostou okolo, se proto vytahují k povrchu země drobnější kořínky. Ty čerpají nejvíce živin z vrstvy od 10 do 30 centimetrů pod povrchem. Takže hluboké kopání a hluboce kořenící rostliny by tyto drobné kořeny stromů poškozovaly.
Vrstvení půdy
Jak už bylo napsáno výše, kořeny se drží rády v místě, které je tak akorát pod povrchem země. Když bychom navršili více zeminy, tak se najednou octnou o něco níže než byly zvyklé. Vlhkost se vsákne do zeminy pouze v horní vrstvě a kořeny níže jsou najednou na suchu. Stačilo by zalívat ten záhonek více? Tím se bohužel půda zhutní a ke kořenům se nedostane vzduch. Odborně se tomu říká hypoxie kořenů. Ty pomalu přichází o schopnost přijímat živiny a stromy vadnou.
Když toto všechno porušíte, tak strom možná za jeden rok nezabijete. Ale spolu s ostatními těžkostmi, které stromy v ulicích měst zažívají, mu zhoršujete jeho zdraví a strom se stává citlivější na ostatní nepříznivé vlivy. A takový citlivý strom se určitě nedožije desítek let, jak bychom si přáli.
Nahoře a dole. Nahoře je kmen, větve, listí, ptáci, květy, hrušky a jablka. Dole... tam už jsou jenom kořeny. Někde uprostřed je něco, čemu se říká krček stromu. Sice píšu uprostřed, ale patří do té poloviny spolu s ptáky. A stejně jako ptáci nemají rádi, když jsou zasypaní hlínou nebo štěrkem, krček stromu to má úplně stejně. Mezi sýkorkou a krčkem je však jeden rozdíl. Sýkorka se udusí hned, krček začne pomalu hnít, plesnivět a i když to není vidět hned, cesty živin od kořenů až po listí jsou tím narušeny a strom odumírá.
Kořeny nejsou tak hluboko, jak se zdají
Asi nemáte rádi zvlněné chodníky ve špatně osvětlených cestách v parku? To se nám stromy mstí za to, že nemohou dýchat. Patří k dobrému vychování stromů, že si kořeny schovává hluboko pod povrchem. Mimo naše zvídavé pohledy se tam proplétají s kořeny jiných stromů, vyměňují živiny a bůhví, co se v tom lese pod jehličím ještě děje. A stromům to evidentně prospívá. Jenomže ve městě to mají o něco těžší. Stromy v ulicích jsou nasoukány do omezeného prostoru, aby se jejich kořeny nepropojovaly s našimi datovými kabely, kterými se mi vyměňujeme informace my lidé.
Jediné, z čeho strom čerpá živiny, je tedy to, co spadne do rabátka. Minerální látky čerpá z vody, která do něj steče. Živiny a voda se však nedostanou úplně hluboko, udusaná půda není tak propustná, a tak se pro ně strom natahuje. Z kořenů, které rostou okolo, se proto vytahují k povrchu země drobnější kořínky. Ty čerpají nejvíce živin z vrstvy od 10 do 30 centimetrů pod povrchem. Takže hluboké kopání a hluboce kořenící rostliny by tyto drobné kořeny stromů poškozovaly.
Vrstvení půdy
Jak už bylo napsáno výše, kořeny se drží rády v místě, které je tak akorát pod povrchem země. Když bychom navršili více zeminy, tak se najednou octnou o něco níže než byly zvyklé. Vlhkost se vsákne do zeminy pouze v horní vrstvě a kořeny níže jsou najednou na suchu. Stačilo by zalívat ten záhonek více? Tím se bohužel půda zhutní a ke kořenům se nedostane vzduch. Odborně se tomu říká hypoxie kořenů. Ty pomalu přichází o schopnost přijímat živiny a stromy vadnou.
Když toto všechno porušíte, tak strom možná za jeden rok nezabijete. Ale spolu s ostatními těžkostmi, které stromy v ulicích měst zažívají, mu zhoršujete jeho zdraví a strom se stává citlivější na ostatní nepříznivé vlivy. A takový citlivý strom se určitě nedožije desítek let, jak bychom si přáli.